Narodila jsem se v  královském městě Litoměřice, kde jsem žila více jak dvacet let. Po základní škole jsem šla studovat obor kuchař – číšník, ale už tehdy jsem věděla, že to nebude to pravé. Stále mě to táhlo jiným směrem.
Když jsem byla dítko školou povinné, trávila jsem spoustu času s mou tetou a partou „cizích“ dětí. V té době totiž vedla turistický oddíl a já, i s mým starším bratrancem, všude s nimi. A to mi zůstalo dodnes, o tom ale později.
Jak to tak v životě bývá, později přišla velká láska a společné stěhování do Mostu, kde jsme si, s budoucím manželem, pořídili bydlení. Narodil se nám syn, dnes již středoškolsky studující.
Můj vystudovaný obor jsem minula a mé první zaměstnání po mateřské dovolené bylo v Dětském domově v Mostě, později jsem se vrhla na práci se seniory v sociálních službách. Práce mě bavila, ale stále více mě to táhlo k dětem. Syn byl malý a my si našli společnou cestu – skautskou. Nejdříve jsem začala pouze vypomáhat s předškoláky v mosteckém skautském středisku, kde působím dodnes, jen s tím rozdílem, že jsem plnohodnotným členem a mám složenou čekatelskou zkoušku a nyní mě čeká ještě zkouška vůdcovská.

V současné době mám na starosti družinku malých holek a moc mě to s nimi baví. Věnuji se jim každý týden a jednou za měsíc vyrážíme s batohy na zádech „ven“. Rozhodně mě nikdy nepotkáte s kabelkou v ruce a v botách na podpatku, spíše pořádné pohorky, skautský dívčí oddíl a víkend mimo domov s báječnou partou lidí a kamarádů.
Také se 10 let věnuji fanklubu jednoho našeho zpěváka. Spravuji jeho fanklubové webové stránky a vypomáhám na koncertech.

Práce s dětmi mě moc baví a naplňuje, avšak vedení družinky mi bylo málo. Proto jsem se rozhodla pro studium asistenta pedagoga. Jsou děti, které potřebují více času, trpělivosti a více podpory od nás, dospělých.

A co mě přivedlo k Montessori? Chtít získat jiný pohled na přístupu k dětem než-li je ten tradiční, naučit se něco nového, posunout se ve svém životě o kus dál. Moc se mi líbí promyšlené Montessori pomůcky. Montessori vnímám jako cestu životem, kde nejde o výsledky, ale o cestu k vědomostem a zodpovědnému přístupu k životu a k lidem kolem sebe. Jsem ráda, že jsem se stala součástí týmu lidí v AMA SCHOOL.

CO MÁM RÁDA: svojí rodinu, jaro, pohodu, letní tábory, skauting, dělat co mě baví, poslouchat písničky od mého oblíbeného zpěváka

CO NEMÁM RÁDA: hádky, nespolehlivost, povýšenost, podrazy, žemlovku, rýžový nákyp