Naše školka a škola se nachází na jednom z nejkrásnějších míst ve městě, na kopci zvaném Široký vrch, který je vzdálený pouhé 2 km z centra.
Jsme často s dětmi v lese či na přilehlé louce, kde je bezpečno, žádné exkrementy a hlavně neomezený prostor, kde můžeme objevovat krásy přírody. Poloha naší školky je opravdovým bonusem pro naše děti, které nemusí chodit za ruce a za kroužky podél silnice na procházky. A když je pod kopcem mlha, u nás nahoře je většinou slunečno. Inverze sedí pod námi. Chodíme denně na hodinu před obědem ven a děti se vrací s rudými tvářemi a krásně vyčerpány a okysličeny. Odpočinek po obědě je pak pro ně odměnou :-).
Chceme tu šířit osvětu Montessori a pořádat mnoho přednášek a povídání především pro rodiče a zájemce o Montessori pedagogiku či respektující přirozenou výchovu.
Určitě něčím ojedinělým, mimo Montessori akademického programu v rámci školky a školy a krásného prostředí je fakt, že i rodiče mohou v tomto areálu aktivně strávit čas. A to jak s dětmi, tak i bez nich.
„Ve školách, kde jsem vyrůstala, bylo úkolem učitele najít způsob, jak děti donutit dělat to, co jim je nakázáno, vměstnat je do škatulky, což přirozeně vedlo k neustálému řešení konfliktů. Z Montessori přístupu je ve všech směrech cítit, že vychází z pozorování a pochopení dětí. A stejné děti se najednou nadšeně a s láskou učí ´akademickým znalostem´ – matematice, čtení či přírodovědě, a vedle toho všemu, co pro život potřebují – sociálním dovednostem, praktickým věcem, umění říci vlastní názor, naslouchat, kriticky přemýšlet, umět ocenit druhé, sebe a jiné“ D.B.
Ve věku do 6 let je dítě nejvíce vnímavé k jazyku jak k mateřskému, tak i cizímu. Dítě pak přijímá další jazyk jako přirozenou možnost komunikace. Výsledkem tohoto procesu je, že dítě vnímá cizí jazyk jako svůj druhý rodný jazyk a pokud pak dále pokračuje např. základní jazykovou školou, stává se pro dítě tento druhý jazyk plnohodnotným mateřským jazykem. Nejde tedy přímo o výuku cizího jazyka, která by byla neefektivní v tomto raném věku, ale o navození cizojazyčného prostředí, jenž začne brzy dítě vnímat jako prostředí jemu přirozené. Navíc bylo vědecky dokázáno, že učením se druhému jazyku v předškolním věku, dochází k vytvoření nových mozkových spojů a drah, které vznikají zcela samostatně vedle mozkových drah, které jsou určeny ke komunikaci v mateřském jazyce.