Lenka Viktorová

Narodila jsem se v královském městě Litoměřice, kde jsem žila více než dvacet let. Po základní škole jsem se šla vyučit kuchařkou a servírkou, ale už tehdy jsem věděla, že to není to pravé. Pořád mě to táhlo jiným směrem.

Když jsem byla ve školním věku, trávila jsem hodně času s tetou a partou „cizích“ dětí. Teta tehdy vedla turistický oddíl a můj starší bratranec a já jsme s nimi chodili všude. To ve mně zůstalo dodnes – ale o tom později.

Jak to v životě chodí, později přišla velká láska a společné stěhování do Mostu, kde jsme si s budoucím manželem koupili bydlení. Narodil se nám syn, ten je teď na střední škole.

Vyučenému řemeslu jsem se vyhnula a moje první práce po mateřské byla v dětském domově v Mostě; později jsem se vrhla na práci se seniory v sociálních službách. Práce mě bavila, ale čím dál víc mě to táhlo k dětem. Syn byl malý a našli jsme společnou cestu – skauting. Nejprve jsem jen vypomáhala s předškoláky v mosteckém skautském centru, kde působím dodnes – jediný rozdíl je, že jsem teď řádnou členkou, mám za sebou zkoušku čekatelky a zkouška vedoucí mě ještě čeká.

Momentálně vedu družinu malých holčiček a moc mě to baví. Vidím se s nimi každý týden a jednou za měsíc vyrážíme „ven“ s batohem na zádech. Se mnou mě určitě nepotkáte s kabelkou v ruce a na podpatcích – spíš v pořádných pohorkách, s holčičím skautským oddílem a víkendem mimo domov s báječnou partou lidí a přátel.

Už 10 let se také věnuji fanklubu jednoho našeho českého zpěváka. Starám se o webové stránky jeho fanklubu a pomáhám na koncertech.

Práce s dětmi mě baví a naplňuje, ale vést skautskou družinu mi nestačilo. Rozhodla jsem se tedy vyučit asistentkou pedagoga. Jsou děti, které potřebují více času, více trpělivosti a více podpory od nás dospělých.

A co mě přivedlo k Montessori? Touha po jiném pohledu na přístup k dětem, než je ten tradiční, naučit se něco nového, posunout se v životě o krok dál. Miluji promyšlené Montessori pomůcky. Montessori vnímám jako cestu životem, kde nejde o výsledky, ale o cestu k poznání a odpovědný přístup k životu a lidem kolem sebe. Jsem ráda, že jsem se stala součástí týmu AMA SCHOOL.

CO MÁM RÁDA: svou rodinu, jaro, klid a ticho, letní tábory, skauting, dělat, co mě baví, poslouchat písničky svého oblíbeného zpěváka

CO NEMÁM RÁDA: hádky, nespolehlivost, aroganci, zradu, chlebovou polévku s jablky, pečený rýžový nákyp